Přehledně: Výhody domácí mouky

V dobách našich předků se chléb pekl z celozrnné mouky. A naši předci rozhodně věděli proč! Dříve se totiž zrno mlelo celé, tedy otruby, klíčky i endosperm, který obsahuje lepek. Dnes je situace bohužel úplně opačná - pečivo se peče z bílé mouky, která obsahuje především lepek. A ten rozhodně není ve větším množství přínosem pro naše zdraví. 

 

Určitě si teď říkáte, proč se tedy celozrnná mouka, kterou naši předci k pečení používali, nepoužívá dál. Je to proto, že má jednu nevýhodu, a tou je, že se nedá příliš dlouho skladovat. Díky vysokému obsahu tuků a enzymů z klíčků, začne tato mouka po krátké době žluknout a dochází k její degradaci. Nicméně chléb upečený z čerstvě namleté celozrnné mouky obsahoval vše, co je v organismu nezbytné pro dokonalé trávení. Také se obvykle pekl z mouky žitné, které má sama o sobě dokonce nižší obsah lepku, než ta pšeničná.

 

Mlýnky na obilí >>> 

 

 

Bílá mouka - bez živin, zato plná lepku

 

Dnešní moderní technologie mletí zrn spočívají v tom, že jsou otruby a klíčky odděleny od endospermu a bílá mouka je pak namleta právě jen z endospermu. Tento fakt způsobuje, že dnes vyráběná bílá mouka má nesrovnatelně vyšší obsah lepku, než v době, kdy se do ní mlely i otruby a klíčky. Díky tomu, že je mleta jen z endospermu, přichází tato mouka o většinu zdravých živin, které jsou obsaženy v klíčku a v tenké vrstvě pod obilnou slupkou. 

 

Negativní vliv lepku na naše zdraví

 

U celozrnné mouky, obsahující všechny části zrna, tedy i otruby a klíček, začíná trávení již v lidských ústech. Naše sliny totiž obsahují enzym, který štěpí obilné škroby a odděluje je tím od lepku (tedy od bílkovin). Lepek je pak díky enzymům z klíčků snadno stravitelný v našem žaludku a lehce se rozkládá na aminokyseliny ve střevech.

 

Při konzumaci bílé mouky, chybí v této enzymy a kvůli tomu se hůře štěpí škrob. Nedojde k jeho oddělení od lepku a ten se pak dostává trávicí soustavou až do našich střev, kde má nepříznivé účinky na střevní sliznici. Lepek ve střevě zalepí jejich klky a ty pak nemohou vůbec, či jen obtížně trávit potravu. Výrazně tedy snižuje účinnost trávení a vytváří v nich kyselé prostředí. Toto kyselé prostředí, spolu s přemnoženými organismy, má negativní vliv na propustnost střevní stěny, která v důsledku tohoto oslabení propouští do krve látky, které by se tam jinak nedostaly a hlavně dostat neměly. 

 

Bezlepková dieta, či snížení konzumace pečiva a produktů z bílé mouky na minimum, pak vede k výraznému zlepšení zdravotního stavu a to nejen u lidí, kteří trpí nejrůznějšími nemocemi (sklerózou, autismem, depresí, schizofrenií, a jinými). Omezení konzumace bílé mouky je vhodné například i pro lidi, trpící cukrovkou.

 

Proč tedy mlít mouku doma?

 

Pojďme se teď společně podívat a několik hlavních důvodů, které vás budou motivovat k tomu, aby jste si doma umleli svou vlastní celozrnnou mouku. 

 

Prvním z nich je to, že čerstvě mletá celozrnná mouka má tu nejvyšší možnou výživovou hodnotu. Oproti kupované trvanlivé a hlavně “prázdné” mouce, má ta čerstvě namletá mouka vysoký obsah lidskému zdraví prospěšných živin, mastných kyselin, důležitých enzymů a také vlákniny. 

 

Navíc obsahuje řadu vitamínů a minerálů. Jejich obsah je ale nesrovnatelně vyšší, než v bílé trvanlivé mouce:

• vápník - jeho obsah je vyšší až o 60%
• železo - dokonce až o 76%
• hořčík - tohoto prvku obsahuje až o 85% více
• zinek - obsahuje ho 78% více
• vitamín B1 - cca o 77%
• vitamín B2 - je ho v ní více o zhruba 80%
• vitamin E - jeho obsah je vyšší cca o 86%.

 

Jakmile zrna rozemelete, začnou se z nich jejich živitny postupně vytrácet, a to v důsledku přirozené oxidace. Pro představu, co to zhruba znamená, lze toto přirovnat k tomu, jako byste si nakrájeli například ovoce a konzumovali ho třeba i za několik měsíců. Určitě by bylo bez živin, zkažené. Proto je při domácím mletí mouky v podstatě nezbytné, aby jste si vždy v daný okamžik namleli jen přesně tolik mouky, kolik jí budete k přípravě vašeho pokrmu potřebovat. 

 

Jak jsme již zmínili výše, v podstatě veškerá mouka našich předků byla celozrnná. Mlela se mlýnskými kameny a zachovávala si tak důležité živiny. V průběhu 19. století došlo ke vyšlechtění bílé mouky, neboť její vzhled byl považován za atraktivnější pro spotřebitele. A tak vznikla trvanlivější, ovšem na nutriční hodnoty chudá, mouka, kterou známe dnes. 

 

Domácí mlýnek s tvrdými kameny je pak jakýmsi pomyslným návratem ke kořenům, návratem k tradičnímu a plnohodnotnému zpracování mouky, ke zdravému způsobu pečení, jako za časů našich prababiček.

 

Je všeobecně známo, že celozrnné potraviny snižují riziko nejrůznějších civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, onemocnění trávicí soustavy, či diabetu. Je tu ale ještě jeden důvod, na který mohou mnozí z vás slyšet. Konzumace celozrnného pečiva může dopomoci k dosažení a udržení zdravé tělesné hmotnosti. 

 

Dále je zde otázka finanční. Pokud někdo má problémy po konzumaci pečiva obsahujícího lepek a musí si tedy kupovat bezlepkové potraviny, tak utratí výrazně větší množství peněz, neboť tyto potraviny jsou hodně drahé, mnohdy až předražené. Tyto ceny mohou být někdy klidně i 10x vyšší, než za obdobné potraviny, které lepek obsahují. Navíc tyto polotovary a bezlepkové výrobky obsahují příliš mnoho škrobu, tuků a cukrů.

 

Namlít si doma doma vlastní mouku z bezlepkových obilovin by tedy pro lidi s problematickým trávením mohlo znamenat výraznou úsporu v jejich rozpočtu a i vylepšení jejich jídelníčku. 

 

 

Mezi další mínusy bílé mouky z obchodu lze uvést i to, že sehnat opravdu kvalitní mouku může být někdy dost problematické. Nikdy nemůžete s jistotou vědět, jak dlouho dané zboží putovalo na trh a do daného obchodu, jak bylo skladováno, či zda již není znehodnocena nějakými larvami molů a pod. Je také možné, že by se v nich mohly objevit i zbytky nebezpečných pesticidů. 

 

Proto je nejlepší kupovat celé obiloviny v bio kvalitě z letošní sezóny a doma si pak namlít vlastní a vždy čerstvou celozrnnou mouku.

 

Pokud jde o chuť, tak ta je nesrovnatelná. Doma čerstvě namletá mouka chutná výtečně, jakmile ten rozdíl okusíte, již se ke klasické bílé mouce nebudete chtít vracet.

 

Navíc namlít si domácí čerstvou celozrnnou mokou je opravdu velmi jednoduché. Použijete-li elektrický mlýnek, máte za pár minut hotovo. Pokud rádi pečete, vaříte a používáte přitom mouku, pak mlýnek na obiloviny se záhy stane vaším oblíbeným kuchyňským pomocníkem. 

 

Mlýnek na obiloviny - váš praktický pomocník

 

Co vše zvládnete umlít na vašem mlýnku? Mlýnky jsou vhodné prakticky na všechny druhy suchých semen, tedy lze je používat pro namletí: pšenice, špaldy, kukuřice, rýže, cizrny, žita a mnoha dalších druhů obilovin. Hravě zvládnou pomlít například i fazole, či sojové boby, ale naleznou využití i při mletí koření: fenyklu, koriandru, či zrnek mořské soli. 

 

Na semena s obsahem oleje, jako je mák, sezam, či slunečnicová semínka ale vhodné nejsou. Pro ty jsou vhodnější lisy na oleje, které také naleznete v naší nabídce.

 

Jak vlastně mletí samotné probíhá? Je to velmi jednoduché. V podstatě stačí mlýnek postavit ideálně na vodorovnou plochu, nastavit si požadovaný stupeň hrubosti mleté obiloviny, nasypat do mlýnku danou obilovinu či luštěninu - jednoduše to, co se chystáte pomlít a zmáčknout tlačítko start. A samozřejmě, nezapomenout vložit pod trubku, z níž se namletá mouka posype, nádobu, do níž bude tato mouka padat. Nic Jiného potřeba není. 

 

Umelete si takto vždy potřebné množství mouky a ihned jej spotřebujete. Nebude tak docházet k žádnému skladování mouky, tím pádem ani nedojde ke ztrátě živin, či ke žluknutí tuků v mouce. U mlýnků samotných pak není potřeba ani nic rozebírat, čistit či nějakým způsobem udržovat. 

 

Základem je mít suché a čisté suroviny. Ty proto doporučujeme skladovat v papírových či plátěných obalech a hlavně na suchých místech

 

Je vhodné nechat mlýnek po umletí cca 2-3 kilogramů mouky na chvíli odpočinout, deset minut bohatě postačí. 

 

Jaký mlýnek vybrat?

Na trhu dnes, jako snad u všeho, existuje nespočet různých variant mlýnků na obiloviny. Jaký mlýnek tedy zvolit? Než si na toto odpovíte, je vhodné položit si následující otázky: 

1. Kolik kilogramů mouky budete denně mlít? Či budete mlýnek používat méně častěji? Jednu za týden, nebo jen jednou za měsíc? Odpověď na tyto otázky mimo jiné určuje to, kolik chcete, nebo kolik byste měli, do mlýnku na obiloviny investovat peněz. Logicky pokud jej budete používat každý den, či obdobně často, určitě se vyplatí koupě kvalitnějšího a tedy dražšího modelu.
2. Kolik času chcete vlastnímu mletí mouky věnovat? Zodpovězení této otázky vám ujasní, zda si pořídit ruční mlýnek na obiloviny, nebo raději ten elektrický. Pokud budete mlít menší množství, ne moc často a berete mletí mouky jako jakýsi druh relaxu, může pro vás být vhodnou volbou i mlýnek ruční!    
3. Na jaké suroviny jej budete nejčastěji používat? Zde je potřeba bavit se o výkonu vámi vybraného mlýnku.

Abychom si to tedy shrnuli: budete-li mlít pouze menší množství obilovin a pouze příležitostně, vystačíte si i s mlýnkem ručním. Namletí půl kila hladké mouky při souvislém točení klikou vám zabere zhruba 10-15 minut. Ruční mlýnky nejsou vhodné na mletí kukuřice. Plánujete-li časté a pravidelné mletí většího množství obilovin, je nezpochybnitelně vhodnější mlýnek elektrický. 

Z jakého materiálu by měl mlýnek být? Jelikož existují mlýnky ze dřeva, kovu i plastu, opět vyvstává otázka, který je ten nejvhodnější. Nejlepší je koupit mlýnek z masivního dřeva. Lepené materiály moc vhodné nejsou. 

 

Mlýnky na obilí >>>